QAJYLYQTYŃ ShARTTARY MEN BÓLIMDERI
Qajylyqtyń paryz bolýynyń sharttary: Musylman bolý. Qajylyqtyń paryz ekenin bilý. Balıǵatqa tolý. Aqyl-esi durys bolý. Azat bolý. Qajylyqqa baryp keletin kólik úshin, jol shyǵyny úshin aqshasy bolý. Ýaqyt (qajylyq aılary). Qajylyqqa baryp kelgenshe asyraýǵa mindetti adamdarynyń kúnkórisin qamtamasyz etý.
Qajylyq paryz bolý úshin zekettegindeı belgili nısap mólsheri joq.
Qajylyqtyń ótelýiniń paryz bolý sharty:
1. Deni saý bolý,
2. Jol qaýipsiz bolý,
3. Qajylyqqa barýǵa (tutqynda bolý sııaqty) kederginiń bolmaýy,
4. Áıelderdiń janynda kúıeýi nemese senimdi mahramnyń bolýy,
5. Áıelder ıddát kútpegen bolýy.
Qajylyq úkimi jaǵynan úshke bólinedi:
Paryz qajylyq: Qajylyq shartyna saı adamdardyń ómirinde bir ret jasaýy paryz bolǵan qajylyq.
Ýájip qajylyq: Bir adamnyń názir etip (atap) moınyna ýájip qylǵan qajylyq. Bastaǵannan keıin buzylǵan nápil qajylyqtyń qazasy da ýájip bolady.
Nápil qajylyq: Paryz jáne ýájip qajylyqtan basqa qajylyq nápil bolady. Áli qajylyq moınyna paryz bolmaǵan bala men quldyń qajylyǵy da nápil bolady.
Paryz, ýájip nemese nápil qajylyq ótelýi jaǵynan úsh túrli bolady:
Ifrad qajylyǵy: Qajylyq maýsymynda ýmrasyz jasalǵan qajylyq.
Tamattý qajylyǵy: Bir jyldyń qajylyq aılarynda umra men qajylyqty bólek-bólek ıhrammen (nıetpen) óteý. Tamattýǵ qajylyǵyna nıet etken kisi qajylyqtyń umrasyn jasap, ıhramnan shyqqannan keıin qaıta qajylyq úshin ıhramǵa kirmes buryn qalaǵanynsha bir mekkelik sııaqty umra jasaı alady. Tamattýǵ qajylyǵy ıfrat qajylyǵynan abzal.
Qıran qajylyǵy: Bir ıhrammen (nıetpen) umra jáne qajylyqty birge jasaý. Qıran qajylyǵy ıfrat jáne tamattýǵ qajylyqtarynan abzal. Qıran jáne tamattýǵ qajylyǵy afaqılar úshin (Mıqattyń syrtynan Mekkege kelgender úshin).